Solární energetika a zemědělství ve vzájemné symbióze
Již přes jedno desetiletí v Česku stále panují dávno liché předsudky o solárních baronech a jejich rozpínavosti. Pohádek o tom, jak zlý baron zabral půdu malému českému zemědělci, vzniklo bezpočet. Ale je to opravdu tak?
V České republice jsou místa, kde si fotovoltaických polí ani nevšimnete, a jsou místa, kde vyloženě bijí do očí. Ale i velké solární elektrárny se dají postavit s citem a v souladu s rázem krajiny. Pokud je půda nízkobonitní (tedy má nízkou výnosnost), jsou fotovoltaická pole to nejlepší, co ji může potkat.
Pokud je půda výnosná a úrodná, dá se pomocí agrivoltaiky zachovat její úrodnost a zároveň maximálně čerpat sluneční energii. V agrivoltaice se používají bifaciální (oboustranné) fotovoltaické panely, které jsou zasazeny kolmo do země a zachytávají tak světlo z obou stran. Výhodou těchto panelů je, že jim vyhovuje umístění výše nad zemí, takže pod nimi může zemědělec dál půdu využívat.
Bifaciální panely jsou výrazně odolnější vůči degradaci UV zářením. Jejich uchycení na svislých konstrukcích kotvených do země je realizováno s ohledem na další využití půdy. Mezi jednotlivými řadami z panelů lze tedy snadno manipulovat s téměř jakoukoliv zemědělskou technikou. Jednotlivé řady panelů od sebe musí být v dostatečné vzdálenosti, aby se vzájemně nezastiňovaly.
Svislé instalace fotovoltaických bifaciálních panelů lze využít také jako plot či ohradník pro chov zemědělských zvířat.
Díky panelům se v půdě drží vlhkost
V horkých letních dnech plodiny rády využijí stín panelů. Zejména v posledních letech, kdy jsme zažívali vlny veder a sucha, je každý stín velice kýžený. Pravidelným střídáním slunečního svitu a stínu vytvoří panely mikroklima – vzduch se lépe ochlazuje, vlhkost zůstane v půdě.
Zadržování vlhkosti v půdě se ukázalo jako jedna z největších výhod agrivoltaiky. Vzájemným „soužitím“ panelů a plodin dochází k vytvoření ideálních podmínek pro všechny. Vlhký vzduch totiž ochlazuje panely, které se nepřehřívají a jedou na plný výkon. Zároveň se v půdě drží vlhkost, což zase snižuje spotřebu vody.
Kde všude je agrivoltaika prospěšná?
Agrivoltaika najde své uplatnění:
- Na polích – ideálním „kolegou“ mezi panely je třeba špenát nebo v Česku oblíbené brambory.
- Na pastvinách – mezi panely se mohou spokojeně pást různé druhy hospodářských zvířat.
- Na loukách – díky vhodnému mikroklimatu se v půdě daří více druhům rostlin a louka bude rozmanitější než kdy předtím.
Na území České republiky se prozatím o výhodách této nové technologie panelů mnoho neví. V současné době se v Německu či Rakousku tento segment výrazně rozrostl a vznikají zde instalace o několika desítkách instalovaných megawattů. Projekty spojené s agrivoltaikou v České republice snad do budoucna podpoří i dotace.
Pokud i vy máte pole, využijte příležitosti a začněte s agrivoltaikou. Buďte mezi prvními, kdo efektivně využije sílu slunce a země zároveň.