Růst obliby fotovoltaiky je tak vysoký, že pokud by se realizovaly všechny vydané smlouvy o připojení pro FVE, znamenalo by to téměř dvojnásobné zatížení přenosové soustavy oproti současnému stavu ve špičce. Pro stabilitu sítě to znamená velké riziko.
Zdroj: E.ON
Proměna trhu
Český energetický trh se proto podle odborníků bude muset výrazně proměnit. Klíčové bude flexibilní řízení sítě, ale také zapojení chytrých technologií. Setkat se bude možné i s řízeným vypínáním některých fotovoltaických elektráren nebo s tím, že uživatelé budou dostávat finanční obnos za spotřebu elektřiny při nízké poptávce.
Současný boom fotovoltaiky s sebou nenese pouze snahy o úspory spotřebitelů, ale také velkou zátěž pro tuzemskou síť. Celkové množství výkonu, který by fotovoltaické elektrárny v Česku měly dodávat, totiž ani nemusí být potřebné.
„V současnosti jsou uzavřené smlouvy o připojení na vznik fotovoltaických elektráren o výkonu 22 tisíc MW elektřiny. To by představovalo obrovské zatížení elektrizační přenosové soustavy. Průměrné zatížení se totiž pohybuje mezi 7 a 8 tisíci MW, ve špičce pak mělo Česko zatížení jen něco přes 12 tisíc MW,“ řekl Jan Šmíd, obchodní ředitel společnosti MJEnergie, která je předním externím prodejcem energií pro firmy v České republice.
Takto velké množství dodané energie do sítě by pro její stabilitu znamenalo velké riziko, podle odborníků proto bude nezbytné, aby v Česku byla zavedena takzvaná nezávislá agregace flexibility. Ta umožní efektivně řídit síť v reálném čase, a tím otevře dveře zapojení nestabilních obnovitelných zdrojů.
Díky agregaci a řízení flexibility tak bude konkrétní subjekt na trhu, takzvaný agregátor, shromažďovat menší zdroje energie a koordinovat jejich výkon tak, aby odpovídal skutečné potřebě sítě. Při zvýšeném výkonu fotovoltaických elektráren tak může zabránit i například přetížení sítě. Pokud je poptávka vyšší, může naopak zvýšit jejich výkon.
„Řídit flexibilitu bude v budoucnu naprostá nutnost. Slunce a vítr jsou nevyzpytatelné a už dnes často způsobují chaos v síti, který je potřeba regulovat. V budoucnu budou tyto situace mnohem četnější,“ řekl Jan Šmíd.
Podle předsedy představenstva společnosti EG.D Mariana Ruska bude klíčovým prvkem pro fungování nového modelu trhu elektroenergetické datové centrum.
„To zajistí potřebné nutné prostředí pro sdílení elektřiny, akumulaci a poskytování flexibility z agregace. Na něm se společně s dalšími distributory a společností ČEPS podílíme a připravujeme ho,“ uvedl Rusko.
Finanční obnos za spotřebu
Podle odborníků může přitom do budoucna docházet i k na první pohled kuriózním situacím.
„Pro řadu spotřebitelů bude zajímavá takzvaná záporná flexibilita. Tedy že budou dostávat finanční obnos za to, že elektřinu spotřebovávají, neboť jí je v síti extrémní přebytek,“ řekl Jan Šmíd.
Odborníci zároveň do budoucna nevylučují ani variantu, že by se část z fotovoltaických elektráren musela vypínat.
„Pokud by se zrealizovala byť jen polovina z aktuálně nasmlouvaného množství, tak je to určitě možné. Lze si jen těžko představit, že by v létě fungovaly všechny fotovoltaické elektrárny na plný výkon a dodávaly do sítě násobně větší množství, než je potřeba. Přineslo by to obrovskou nestabilitu,“ doplnil Šmíd.
Enormní zájem o fotovoltaiku potvrzují i data distribučních společností. Například společnost EG.D připojila za celý loňský rok do sítě 11 500 OZE a jen za první polovinu letošního roku dalších více než 16 500 obnovitelných zdrojů. Vesměs šlo přitom o solární elektrárny.
Modernizace sítě
Podle Mariana Ruska bude také nezbytná modernizace sítě. „Abychom obstáli, zvládli zatížení obnovitelných zdrojů se všemi výhodami i důsledky, které přináší a zvládli síť uřídit, musíme do ní výrazně investovat – posilovat ji a modernizovat,“ uvedl.
Pomoci by do budoucna měly také moderní technologie, předseda představenstva společnosti EG.D v tomto směru zmiňuje především chytrá zařízení.
„V roce 2030 bychom chtěli mít v síti 122 chytrých trafostanic, o 7 rozvoden více než teď či trojnásobné množství recloserů. Základem chytré sítě pak budou chytré elektroměry,“ doplnil předseda představenstva společnosti EG.D.
Experti však jedním dechem dodávají, že i přes značnou zátěž v síti má budování fotovoltaických elektráren rozhodně smysl.
„Zejména v případech, kdy fungují jako doplňkový zdroj energie, který spotřebitelům pomáhá ušetřit, jde o správné řešení,“ řekl obchodní ředitel společnosti MJEnergie.
Podle něj je však pro celkovou stabilitu sítě vhodné, aby fotovoltaiku využívali spotřebitelé z řad firem pro vlastní spotřebu, případně s použitím bateriových systémů. Subjekt tak energii díky slunci levně vyrobí, uloží ji do baterie a následně výhodně prodá na denním trhu.
Přebytek energie na Velikonoce
Doposud byly energetické zdroje závislé především na profilu spotřeby zákazníků, ta se mění například v souvislosti s víkendy či svátky. Nově však do situace na trhu bude vstupovat také faktor počasí. „Může tak docházet k lokálním nevyzpytatelným výpadkům. Již dnes máme od správců sítě informace, že znepokojivě počítají přibývající fotovoltaické elektrárny s ohledem na kapacity sítě,“ řekl obchodní ředitel společnosti MJEnergie.
S příklady vlivu profilu spotřeby zákazníků a počasí se lze přitom setkat už nyní. „Letos na Velikonoční pondělí bylo neočekávaně slunečné počasí. V kombinaci se zavřenými podniky a lidmi, kteří trávili čas venku, byl tak v síti přebytek energie, kterou neměl kdo spotřebovat.
Provozovatel české přenosové sítě ČEPS musel fotovoltaiky za vysokých nákladů odpojit. Podle ředitele Nano Energies je přitom pravděpodobné, že se v budoucnu podobné situace budou opakovat častěji.