Zdroj: Evropská Komise
Nezávislost na ruských fosilních palivech
Nový balíček REPowerEU by měl zajistit právě nezávislost na ruských fosilních palivech. Von der Leyenová uvedla, že důležité je také pracovat na úsporách v energetice a investovat do obnovitelných zdrojů energie.
„Celé téma energetiky bude nejdůležitější. Potřebujeme plán. Rusko nás cíleně částečně odpojuje od plynu a my musíme být připraveni. Bude to podobné jako v době pandemie. Ze začátku jsme měli problémy, ale pak jsme pracovali společně a úspěšně,“ řekla Leyenová.
V rámci REPowerEU vydá Brusel v příštích pěti letech až 210 miliard eur, do konce této dekády pak 300 miliard eur. To je v přepočtu něco přes sedm bilionů korun, tedy rozpočet celého Česka na zhruba pět let.
Odklon od „fosilního“ Ruska ještě zpevní postavení obnovitelných zdrojů, jako jsou slunce, vítr nebo biometan a vodík. Jejich podíl na celkové výrobě energií v EU by se měl do roku 2030 zvýšit až na 45 procent.
Klíčová role fotovoltaiky
V rámci plánu REPowerEU se zpevní role obnovitelných zdrojů, jako jsou slunce, vítr nebo biometan a vodík. Jejich podíl na celkové výrobě energií v EU by se měl do roku 2030 zvýšit až na 45 procent.
Na rozvoj OZE hodlá Brusel investovat až 86 miliard eur (2,1 bilionu korun). Jedním z hlavních nástrojů bude masivní rozšíření solárních elektráren. Od roku 2025 by měly být panely součástí každé nové nebo opravované střechy na veřejných a komerčních budovách. Od roku 2029 pak i všech nových obytných budov.
V souladu s REPowerEU se počítá s tím, že do tří let se má výkon fotovoltaik zdvojnásobit v EU na 320 gigawattů. Do konce desetiletí mají nově instalované panely dosáhnout 600 gigawattů. Pro srovnání, v Česku mají nyní solární elektrárny výkon 2,2 gigawattu.
Vůbec největší změnou, kterou plán REPowerEU přináší, je omezení postavení zemního plynu v energetice. „V nové realitě se bude evropská spotřeba plynu snižovat rychlejším tempem, čímž se omezí jeho role coby přechodného paliva,“ řekla šéfka Ursula von der Leyenová.
„Paralelně s tím mohou být některé stávající uhelné elektrárny používány déle, než se původně zamýšlelo, a počítá se také s rolí jaderné energetiky a domácích zdrojů zemního plynu,“ uvádí se ve strategii REPowerEU.
Méně papírování a finanční podpora
Brusel chce vyšší podíl elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů urychlit tím, že usnadní „papírování“ během povolovacích procedur. Toto je největší bariéra při rozvoji větrné energetiky v Česku, kde trvá povolovací proces až devět let.
Ve vytipovaných místech, kde by měly stát větrníky nebo solární panely, by se nově nemusely připravovat hloubkové studie o dopadu na životní prostředí. Stačil by základní posudek. Měl by se tím podle představ komise zkrátit čas na „povolovací procedury“ na jeden rok, ze současných v průměru až pěti let.
Na investice do nových OZE a úsporných opatření půjdou využít dotace z takzvané národní obálky evropských strukturálních fondů. Komise konkrétně navrhuje převést až 15 procent částky z projektů na kohezi anebo rozvoj venkova do energetiky.
V rámci strategie REPowerEU se například Česko si může sáhnout na 22 miliard eur ze stávajícího rozpočtu EU. V přepočtu jde o dalších více než 80 miliard korun, na které bude mít Česko nárok.